Břestovec (Celtis)

Opadavý strom, podobný jilmu.

Stanoviště: slunné; půdy hluboké, lehké, až vápenité, svěží až suché.
Výška: 15–25 m.
Doba kvetení: duben–květen.
Množení: výsevem.

Rod břestovec zahrnuje přibližně 70 druhů z čeledi jilmovitých (Ulmaceae), které jsou rozšířeny v tropických pásmech. V severním pásmu se vyskytuje kolem 12 druhů. Většina z nich jsou středně velké stromy s listy střídavými, asymetrickými, celokrajnými nebo zubatými, od báze trojžilnými.

Květy jsou nenápadné, samčí se nacházejí ve svazečcích, samičí květy s dlouhou stopkou jsou jednotlivě v úžlabí listů. Plodem je malá kulovitá nebo vejčitá peckovice s hladkou peckou a slabou vrstvou dužniny, která je u některých druhů jedlá. Na rozdíl od jilmů břestovce většinou netrpí chorobami ani škůdci, proto se mohou používat jako náhrada jilmů.

Břestovec jižní (Celtis australis)

Až 25 m vysoký strom s korunou často rozkladitou. Kmen má šedivý a hladký téměř jako u buku. Listy jsou 5–12 cm dlouhé, elipticky podlouhlé, dlouze zašpičatělé, drsné, ostře pilovité a tmavozelené. Plody jsou kulaté, zprvu žlutavě bílé, později fialově hnědé, sladké a jedlé. Tento druh potřebuje hluboké půdy, snáší sucho a nejlépe roste ve vinohradnických oblastech. Původem je z jižní Evropy, severní Afriky a západní Asie.

Brestovec južný (Celtis australis)
Brestovec južný (Celtis australis) možno vysadiť len do väčšej záhrady.
Brestovec južný (Celtis australis)

Břestovec západní (Celtis occidentalis)

Severoamerický druh, dorůstající až 25 m. Koruna je nepravidelná a rozsochatá, kůra šedá, tlustá a hluboce zbrázděná. Listy jsou kopinatě vejčité až široce vejčité, krátce zašpičatělé, ostře pilovité, 5–12 cm dlouhé, na líci leskle zelené a hladké. Plody jsou 7–10 mm široké, oranžové až tmavě purpurové, mdlé chuti. Strom je odolný, v mládí rychle roste a vzdoruje chorobám. Stejně jako břestovec jižní má malé nároky na teplo.

Brestovec západný (Celtis occidentalis)
Brestovec západný (Celtis occidentalis)