Cibule kuchyňská (Allium cepa)

Cibule mnohostranně použitelná v kuchyni, vyskytuje se v mnoha odrůdách

Stanoviště: slunné, teplé, půdy humózní a hluboké
Prostor pro rostliny: závislý na odrůdě
Doba pěstování: jaro nebo podzim
Doba sklizně: srpen–září, květen–červenec
Množení: přímým výsevem (možné i přesazení) nebo pěstování ze sazečky

Cibule kuchyňská pochází zřejmě ze Střední Asie. Již v prehistorické době se prokazatelně pěstovala k léčebným účelům a jako zelenina, patří tedy k nejstarším kulturním rostlinám. V dnešní době je pěstování cibule ve světě velmi rozšířené. Cibuli se nejlépe daří v teplých a slunných oblastech s dostatkem dešťových srážek během hlavního růstového období. Příznivé jsou středně těžké, záhřevné půdy, které nejsou přímo hnojeny čerstvým chlévským hnojem.

Pěstování

Cibuli lze pěstovat z přímého výsevu na jaře (hloubka výsevu 2–3 cm), letní výsev k přezimování je možný jen v klimaticky příznivých oblastech. Semenáčky se také mohou přesazovat. Pěstování ze sazečky (malé cibulky z výsevu v předcházejícím roce) trvá kratší dobu než pěstování z výsevu. Nejvhodnější je sazečka malé velikosti (cibulky menší než 2 cm), která nevybíhá předčasně do květu. Sazečka se sází v březnu až dubnu ve vzdálenosti 25 × 6 cm a pak v podmínkách dlouhého dne cibule narůstají.

Počáteční růst cibule je pomalý, proto je potřebné pletí a kypření půdy. Za sucha v červnu a červenci se zálivkou podpoří růst cibulí. Od konce srpna, když nať polehne, cibule dozrávají. Cibule dosušené po sklizni na suchém místě se lépe skladují.

Určité nové odrůdy (‘Presto’, ‘Romy’) lze pěstovat ze sazečky, která se sází koncem září a přes zimu je přikryta slámou. Cibule se sklízejí již od května.

Choroby a škůdci

Na cibuli se často vyskytují některé choroby a škůdci: plíseň cibulová, krčková hniloba, květilka cibulová a mol cibulový. Odrůdy cibule se liší tvarem, barvou, velikostí, délkou pěstební doby a způsobem použití (suchá cibule, sazečka, zelenačka s natí, zeleninová cibule). Dnešní šlechtěné odrůdy cibule kuchyňské vznikaly z krajových odrůd (Všetatská, Hradecká aj.), a tak tomu bylo nejen u nás, ale i v jiných zemích.

Zeleninové cibule

Jako zeleninové se označují odrůdy s velkými cibulemi, s mírnou chutí a s bílým vnitřkem. Dosud se pěstovaly hlavně ve Španělsku, Portugalsku a v USA. Mohou se pěstovat i u nás, ale příliš vlhké polohy jim nesvědčí. Vysévají se v dubnu přímo na místo nebo se předpěstované sazenice vysazují v dubnu venku (25 × 15 cm). Zralé zeleninové cibule jsou choulostivé na otlačení a nevydrží dlouho. Nejznámější odrůdy jsou: ‘The Kelsae’, ‘Exhibition’, ‘Denia’, ‘Yellow Sweet Spanish Sperlings Jumbo’.

Naťové cibule

Naťové odrůdy tvoří malé cibule a listy s dlouhou bílou pochvou. Podstatnou konzumní částí jsou listy, nikoliv cibule. Podle odrůdy a podle klimatu je možný jarní nebo podzimní výsev.

Odrůdy:

‘Weisse Frühlingszwiebel’,
‘Weisse Königin’,
‘Kaigaro’,
‘Evergreen Bunching’, ‘Keep Well’,
‘Dragon Eye’
a ‘White Spear’.