Levandule (Lavandula)

Aromaticky vonící polokeře a zakrslé keře s šedými listy

Stanoviště: slunné, teplé a chráněné místo se sušší vápnitou půdou
Výška: do 60 cm
Doba kvetení: červenec–září
Množení: řízky a výsevem

Asi 25 druhů levandule, které jsou dvouletými bylinami, polokeři nebo drobnými keři a patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), osídluje středomořskou oblast a atlantické ostrovy.

Levandule mají listy jednoduché nebo jemně zařezávané, vstřícné a křížovitě postavené; obsahují mnoho éterických olejů. Pětičetné květy jsou většinou výrazně souměrné, kalich a koruna často dvojpyské. Dva korunní lístky tvoří pysk vrchní a tři pysk spodní. Květy v úžlabí listenů tvoří lichopřesleny, které skládají klasovitá nebo latovitá květenství.

Výrazná vůně a spousta modrých květů jsou dostatečné důvody k tomu, aby se levandule vysazovala na každé zahradě. Je vhodná k plošnému osázení například mezi růžemi, k jednotlivému nebo skupinovému použití ve skalkách a na záhonech s kameny nebo k osázení suchých zídek a svahů. Často se používá pro vytvoření nízkých plůtků a obrub v zahrádkách s kořením a se zeleninou. Levandule potřebuje plně slunné stanoviště a spíše suché hlinitohumózní půdy s dostatkem vápna. Rostlina se může vždy na jaře silně seříznout.

Druhy:

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

Je malý stálezelený keř s aromatickou vůní a hustě pokrytý hvězdovitými chlupy. Listy jsou 2–4 cm dlouhé, čárkovitě kopinaté, při okrajích silně ohrnuté; spodní listy jsou bíle plstnaté, vrchní šedozelené. V červenci až srpnu se objevují květy v přetrhovaných klasech z lichopřeslenů. Květní lístky jsou modré až fialové a asi 1 cm dlouhé.

Levandule širokolistá (Lavandula latifolia)

Je velmi aromatický druh, který se v jižní Francii pěstuje hlavně pro získávání oleje. Polokeř 30–40 cm vysoký kvete v červnu a v červenci modrofialově a jeho plstnatě chlupaté květy vyrůstají v lichoklasech na dlouhém stonku. Listy jsou široce čárkovité, až 5 cm dlouhé, na obou stranách šedě plstnaté a na okraji více nebo méně silně ohrnuté.

Lavandula angustifolia

Je jediným dostatečně mrazuvzdorným druhem ve střední Evropě. Pěstuje se v zahradách odedávna a vysazovala se i v selských zahradách; řezané příjemně vonící květy se často vkládaly mezi prádlo. Ve Středomoří, např. v jižní Francii, se pěstuje levandule na polích pro získávání oleje. Vedle Lavandula angustifolia se tam často pěstují i oba dále uváděné druhy:

Levandule hlávkovitá (Lavandula stoechas)

Je 30–80 cm vysoký šedivě plstnatý polokeř, hojně zastoupený ve středomořských macchiových porostech. Přisedlé čárkovité listy jsou až 1,2 cm dlouhé a na okraji poněkud ohrnuté. Jen 3 mm dlouhé tmavě purpurové květy rozkvétají od léta do začátku zimy v hustých krátkostopkatých lichoklasech, které mají nahoře chvost sterilních fialových listenů.

Odrůdy levandule:

Odrůda	Barva květů	Růst
Dwarf Blue	tmavě modrá	nízký růst
Grappenhall	levandulově modrá	silný, rostlina 60–90 cm vysoká, květní klasy velmi dlouhé
Hidecote Blue	tmavě fialově modrá	30 cm vysoká rostlina
Hidecote Giant	fialová	silný, 50–80 cm vysoká rostlina
Munstead	levandulově modrá	široký, 40–50 cm vysoká rostlina
Rosea	růžová	40 cm vysoká rostlina