Smetanka lékařská (Taraxacum officinale)

Stanoviště: slunné; výživná, čerstvá půda
Výška: 10–30 cm
Doba kvetení: březen–květen, případně srpen až listopad
Množení: semeny

Domácí luční rostlina se zlatožlutými paprsčitými květy; krmná, salátová a léčivá rostlina.

Smetanka lékařská patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a je jednou z nejznámějších jarních květin našich luk.

Rozšíření: Vytrvalá bylina původem ze severní polokoule, od nížin až po výšky přes 2000 m. Dnes je rozšířená po celém světě.
Listy: Tvarově velmi variabilní, vyrůstají v přízemní růžici. Mohou být téměř celokrajné, málo členité nebo hrubě pilovité až skoro peřenodílné.
Květy: Hlávky (úbory) složené z četných jazykovitých květů, obklopených nazpět ohnutými vnějšími zákrovními listeny. Květy se otevírají pouze za plného slunce. Zajímavostí je, že tvoří semena i bez opylení.

V době zrání semen se rostlina stává foukavou květinou – její semena na padáčcích jsou větrem rozptylována, což často vede k masovému výskytu.

Léčivé a kulinářské využití

Obsahové látky: třísloviny, hořké látky, éterický olej, inulin, cholin, vitamíny a minerální soli.
Léčivé účinky: Čistí krev, posiluje žaludek, působí močopudně, podporuje funkci jater a žlučníku.
Kulinářské využití: Mladé listy jsou vhodné na salát, zejména na jaře. Z pražených kořenů se dříve připravovala náhražka kávy. Ve Francii a Itálii je příprava smetanky jako plané zeleniny běžná.

Při pěstování je třeba vysévat od března pod sklo a v květnu vysadit sazeničky do volné půdy.